I´m an angel, I´m a devil...and sometimes in between

Kresbičky

17. srpna 2007 v 21:12 | Princess of darkness |  PrinceSS of DarkneSS
 

Brutal Assault vol.12

16. srpna 2007 v 12:44 | Princess of darkness |  HudBa
Přestože jsem na Brutal Assault jela letos poprvé, nepřipouštěla jsem si žádné zklamání a těšila jsem se jako malá. I přes fakt, že jsem vlastně jela s úplně neznámýma lidma, teda vlastně virtuálně- známýma, nebála jsem se:) Připadali mi super, což ovšem nemá velkou výpovědní hodnotu, protože můj odhad mírně řečeno zaspal dobu. Nicméně opravdu skvělí byli.
Ráno jsem nasedla do vlaku a modlila jsem se abych stihla přestup. Odhadovala jsem, jestli je tam někdo kdo jede taky na BA. Z mého přemýšlení mě však vytrhla paní sedící přes uličku- mohlo ji být tak kolem třiceti, bílé tričko upozorňovalo na už tak dost nápadné poprsí. Nad nápisem PUSSY jsem se jen pousmála. Paní spala. Vedle ní seděl její, tak sedmiletý, syn a očividně se nudil. Koukal bezradně po vagóně a snažil se najít něco zajímavého, bezvýsledně... Najednou ho něco napadlo, vytáhl žvejku, pořádně ji natáhl a začal na sklo okna z ruličky skládat různé obrazce. Ten kluk se mi začínal líbit:D Možná i právě proto jsem mu nabídla novou žvejku, to abych podporovala moderní umění. Kluk se jen zaculil a pokračoval. Začetla jsem se do knížky. Vytrhl mě až šramot, to jak si malý umělec sundal sandále, které měl od bahna, poodstoupil pár kroků před spící matku, zařval
,,srážka" a obtiskl jí podrážky na vnady. To byl tanec..bohužel už jsem musela vystupovat, ale díky němu mi nálada vzrostla víc, než rtuť teploměru venku.
Jestli jsem se bála, že blbě přestoupím, nebylo proč. Stačilo následovat proud černé barvy. Na nádraží mě vyzvedl Dalas (ó díky), který mi v té chvíli přišel jako známej záchytnej bod v tom zmatku. Přece jen jsem ho trošku znala z Benátské a věděla jsem, že když už nikdo tak aspoň on bude v pohodě:) Hned jsem se cítila líp a začala na něj sypat zážitky z vlaku, tak promiň, žes to musel poslouchat:) Na cestě jsme ještě přibrali ,,bezradně bloumajícího redakčního kolegu" Jarouše a dorazili jsme na místo. Postavila jsem stan (ok, tak moje zásluhy byly tak 5% a to stylem, přines-podej-podrž, díky Pavle :* )
Přivítala jsem se s Rudim a jeho přítelkyní. Doopravdy je tak sympatickej jako na fóru a jeho ,,Slzička" je to nejhezčí oslovení:) Nejde jinak než se na něj culit:)
Se slečnou Smash jsem si padla do noty hned. Ještě, že na to ,,Pražské rockové léto" jela. A pozor pánové, má ty nejkrásnější oči nejen na Brutal Assaultu:)
Koukala jsem kolik nás tam bylo holek- Zorka, miloučká Peťka, která tu byla s přítelem Jurajem (moc fajn, navíc mu závidím řasy:D, takovej velbloud:) ) (chodí na fórum?).
Bylo až zarážející jak jsme se Reaperem shodli v hudbě, ale i v takových těch normálních věcech:) Sympatické mi také bylo jak pařil v první řadě a rval se do kotle.. a Thorn ho zvěčnil:) Ano ano, ,,náš" redakční fotograf mě zaujal hned. Nejen, že s ním byla sranda, dokonce nemá rád Root jak já:)
I když teda jestli si dobře pamatuju, bylo to jeho první CD :) A má nejhezčí nejhezčí nejhezčí úsměv.. (ty víš proč zrovna 3x). Darkmoora jsem taky už poznala na Benátské a musím říct, že s nikým se tak nádherně nehádá jako právě s ním (že jo Smash). A není to žádná podvodnice :P ,,Já jsem strýček Noisy" představil se mi redaktor s nápisem na zádech HOBLUJ. Obecně musím říct, že číst některé napisy na trikách byla dobrá zábava- Legalize murders! , Best way to come to know new people is fucking!, I never wear too much black., I´m fucking Me(n)tal."
Noisy byl rozhoně neusměvavější člověk celé redakce a skvěle jsme dělali skládačky v pivním stanu:) Už malinko přebral:) R.I.P všechny ohromoval svou šik bekovkou a brýlemi a Deadmann platil za nejmladšího člena mužkého zastoupení. (OK, nejmladší jsem byla já)
Blacka jsem poznala asi až po půl dni, že je to on a byla jsem překvapená:) Myslela jsem, že tam nebude a nebo, že se alespoň hned dozvím, že je to on. Hehe.. Zkoumala jsem tetování a orodovala
za to, že Thorovo kladivo je fajn ,)
Potkala jsem taky Shnofa, Straye, Georla... snad jsem na nikoho nezapomněla:)
Co se týká kapel, první večer pro mě byli jasným černým koněm Dark Tranquillity... A taky nezklamali, prorvala jsem se až dopředu a nedočkavě čekala. Hned první takty mě přesvědčili o tom, proč na tuhle kapelku nedám dopustit. Vystoupení jsem si užívala, někdy jsem zavřela oči a hlava jakoby prošla do prostoru za oponou... Endless Feed pak potrhla moje nadšení.
I když jsem byla unavená, brala jsem jako nezbytnou, ale hlavně chtěnou povinnost vydržet i na poslední kapelu, která začínala hrát až v 01:25- Ensiferum. Tahle finská parta mě už delší dobu dost baví a byla jsem nadšená z toho je vidět naživo. Rozhodně jsem nelitovala, že jsem si počkala a první večer jsem s nadšením usínala.
Z pvního dne bych taky vyzdvihla Saturnus, kteří mě svým vystoupením zaujali a taky All that Remains, kteří pro mě spolu s Pain byli asi největším překvapením festivalu v dobém slova smyslu.
Naopak z Root, a hlavně z nadšených lidí pod pódiem, jsem dost nechápala. Když začli hrát hymnu 666, myslela jsem že se někam urychleně zahrabu nebo na sebe aspoň nasypu miliony kelímků jako tlumič zvuku.
Druhý den mě čekal perfektní hatrick a to v podání 3 za sebou hrajících kapel Madball-Katatonia-Pain. Madball, stejně jako Pain jsem registrovala-neregistrovala. První kapelky mě naprosto dostala
energií a pefektním HC. Z prvních tónů Pain mě napadlo označení metalové disko, nicméně se mi to líbilo- moc., perfektní oddychovka, rozhodně mě nejvíc roztancovali a jak jsem tka koukala
kolem sebe, nejenom mě. Na Katatonii jsem se těšila jako malá dítě a dá se s klidným srdcem říct, že to byla jedna ze skupin, kvůli které jsem na letošní Brutal Assault vlastně zavítala. Jsem ráda, že mě nezklamali, i když jsem z toho měla trošku strach- zpěvák prý živé vytoupení těžce nedává. Podle mě pár zaváhání bylo, ale nikterak podstatná a rozhodně mi nekazila tak skvělý zážitek.
Po vystoupení jsem byla tak plná euforie, že jsem ani nemluvila, jen se usmívala na všechny okolo a kýváním hlavy vyjadřovala ano x ne.
Následovalo Soulfly, na které se nahrnulo pravděpodobně nejvíce lidí, ale mě ničím neuchvátili. Samozřejmě- jsou dobří, mají fajn věci, ale pro mě tam není to něco, kvůli čemu si koupím CD, kvůli čemu sije pustím víckrát. Vystoupení mě ke konci nudilo... Gorgoroth, tedy- ,, smrtelný děs", jak je v Silmarillionu nazván, mě ze spánku tedy rozhodně probrali... čistá nenávist.. Welcome to my hell. Na stahováky s 20 cm (!) hroty jsem jen nevěřícne valila oči. Darkmoor s Reaperem sice šli do kotle, nicméně já jsem pro dnešek i s dalšíma odebrala do stanu.

Třetí den mě jednoznačně nejvíce dostali Satyricon, v tomhle jsem šla s davem:) Užila jsem si je moc... Za zmínku by určitě stáli ještě kapely jako Keep of Kalessin, Madder Mortem nebo Zyklon.
A abych nezapomněla- Vader dali hitovku God id dead, Hellelujah!... na kterou jsem viděla klip a docela jsem z něho nechápala, he. Ale jsem ráda, že jsem slyšela.)

Brutall Assault se mi celkově moc líbil, jsem ráda, že jsem jela, příští rok určitě znovu:).. Zdravím taky všechny s kterýma jsem se tam seznámila, přidávám reklamu ( www.blacksymmetry.ic.cz ).
a taky díky všem z Metalopolisu:) A ty Marigolde, škoda, že jsi nemohl jet :((
Snad vaše spoluredaktorka,)
PS: Super novinka- změna koncertu! Dark Tranquillity v Praze spolu s Soilwork! Kdo pojede taky?.)

Jsem stejná jako ty...

31. července 2007 v 19:49 | Princess of darkness |  BásNičkY (moje)
Říkáš "Hraješ mi na nervy,
už nechtěj si hrát."
Kříčíš a řveš. Proč?
Že hraju z Tvých not
a cvičím si Tvůj prstoklad?
Řekni jen proč?
Najednou není Ti to vhod?
Byls dobrý učitel a ještě lepší kat!

Jsem stejná jako Ty, tati
a to mne nejvíc bolí,
že všechnu Tvoji krutost
vyvažuju pochybnými slovy
Jsem stejná jako Ty, tati
a to mne nejvíc mrzí
že používám Tvé fráze
a pak tajně stírám slzy.

Jen klidně hraj si na Boha,
víš, že ublížils mi dosti,
už dávno se Tě nebojím,
snad tímhle jsem Ti k zlosti?!
Jen klidně hraj si na Boha,
oba víme, že nebude to poprvé,
jen vylíj si tu svoji zlost,
ať srdce mám zas jednou od krve.

Na bílých zdech nevinnosti zas bude vidět červená
vždyť je to jen krev a střepy z duše
nějak rychle jsi zapomněl, co pro mne to znamená
pár slov, cos tehdy poznamenal suše.

Jen nasaď úsměv
a venku chovej se zas nesměle
já zatím posbírám ty střepy
a schovám všechny jizvy -
-líp ty na duši než na těle.

Promiň, tati, jsem stejná jako Ty,
nejsem dokonalá
ač ty hry nenávidím,
přece jsem je s Tebou ze zoufalství hrála.

Píšu svoje vlastní noty
a nenávidím hry, cos kdysi donutil mne hrát
snad proto lámu si dnes všechny prsty
a proklínám ten zpropadený prstoklad...
 


Nový obrázek- Esperance

31. července 2007 v 19:15 | Princess of darkness |  PrinceSS of DarkneSS

Kresby

24. července 2007 v 20:28 | Princess of darkness |  PrinceSS of DarkneSS
Mám kreslící náladu...tak tady je výsledek....

Všehochuť:)

22. července 2007 v 20:39 | Princess of darkness |  PrinceSS of DarkneSS
Tak jsem zase konečnš doma:) pořádně jsem s epo dlouhé době vyspala- žádný tři hoďky denně... Hrajou mi tady metalový balady, kreslila jsem... a cítím se naprosto spokojeně:)
Tak tady je ten obrázek:)
Jo, a taky zdravím všechny z metalopolisu:) Ten Brutal si užijem ,)
Nějaký fotky z Francie:) (report a zbytek fotek až bude čas)
Zmzka- to bylo něco... příchutě jako piví, nikotinová, perníková, mentolová čokoláda, rebarbora, levandule nebo kaktusová... :D
V oceánografickém muzeu s medvědem ... ( proč mají v OCEÁNOgrafickém muzeu medvědy?!)
Ostatní fotky:)

Pro Martinku k svátku

17. července 2007 v 21:07 | Princess of darkness |  SrDíčKa
Jsi jako perla
co třpytí se v moři
Jsi jako Fénix
Co pokaždé shoří
Aby opět nabyl krás
Jsi jako řeka
Která mně strhává
Jsi jako vítr
Co se mnou si pohrává
Ale nezraní
Jsi krásná bytost
Co mohu jí věřit
Jsi tajný notýsek
Kde mohu se svěřit
Ze svých špatností
Jsi jako budoucnost
Do které nevidím
Jsi jako minulost
O které nemluvím
Snad z obavy
Jsi jarní louka
Zkropená rosou
Jsi lesní pěšina
Pro nohu bosou
Co pohladí
Jsi jako anděl
Co křídly mně chladí
Jsi vzácný elixír
Co navrátí všem mládí
Nebo hezké vzpomínky
Jsi prostě vše
Čemu chci věřit
Jsi velké štěstí
Co nejde změřit
Princezno moje<3

Masters of Rock 07

17. července 2007 v 18:00 | Princess of darkness |  HudBa
Letos poprvé jsem měla -tu čest- být na největším metal/rockovém festivalu u nás- na Masters of Rock 2007.
Náš stan jsme vyplňovaly- já, Martinka a Monča. Vedlejší pak Lukes a Milhaus.
Už jen samotná cesta byl zážitek sám o sobě. Nejen, že jsme si neměli kam sednout, skoro jsme si neměli ani kam stoupnout. Ovšem mě nějací metalisti v kupéčku pustili, sice měli vlezlý kecy, ale seděla jsem :) Nakonec to byla nejvíc sranda. Všichni se mi velice vřele představili, načež jsem zase všechny jména zapomněla z šoku, že se mě každej snažil dát pusu :D
Moje ,,přátelé" se s náma přesunuli i do druhýho přestup- vlaku. My jsme si sedli, sice každej tak na pět centimetrů ale seděli, vedle mě teda nějakej týpek co mě nechutně utlačoval a furt se mě ptal jestli mi to nevadí... skoro jsem ani nestihla říct, že v pohodě, a on se jen zaculil, že jemu to taky rozhodně nevadí. Grrr.. No prostě představte si na 1m2 tak 5 metalistů :D A do toho ty hlášky, jsme se s lukesem a Marťou neskutečně řezali... třeba když popisovali, jak ostatním vadí, že kouřej- ,,No ty jo, já to jednou foukl na ženskou co měla astma, tak zakuckala se trochu jako":D nebo vyhodili vršek od flašky z okna ,,Ty pičo, teď se někomu zadře sekačka!" a furt:D
Mé vnitřní štěstí neznalo mezí, když vlak zastavil...k mému nemalému úžasu se ale nevystupovalo dvěřmi, ale zavazadla se házela z oken a za nimi prosvištěli i jejich majitelé :D
My jsme způsobně vylezli dvěřma a ocitli jsme se na místě největšího soustředění černé barvy v celé ČR.
Tábor jsme rozložili na jakési louce za areálem a hledali nejmenší drny... jeden tam byl, jako naschvál sem na něm spala já!.. Stan jsme s vypětím sil zvládli postavit, oko si nikdo tyčkou nevypíchl, takž jsme dospěli ke zdárnému konci. Teda začátku.
Vydali jsme se teda pro pásku. Hnusná žluto oražová, látková jakási... tsc, chci černou s červenejma plamínkama:D Ale tak dobrý, nebyla tak špatná- ještě ji mám furt na ruce a dlouho mít budu:)...
Tolik stánků s tričkama, stahovákama a dalšíma metal věcma pohromadě, jsem ještě neviděla:) Taky jsem si s Marťou pár věcí odvezli<3
Noa to jídlo:D :D :D samý dobroty, hehe. Nejlíp ale vypadalo, když si Lukes dal gyros s tzatziki a pokapal se tou bílou omáčkou do intimních míst:D to jsme se málem udusili smíchy, no zajímavě to vypadalo:D Pít taky neumí, zkoušela jsem to ve stanu, lila jsem mu pití zvrchu, jenže buď nestačil polykat, nebo byl strašně nešikovnej...takže jsme měli stan celej mokrej a on ještě tak dvě hoďky ulepený vlasy od koruní mango:D M to nechutná, že... já se ráda podělila:D Monička se zase stala závislou na zmrzce s kávou:) No prostě jsme si žili jak prase v žitě.
Dopoledne jsme vždycky blbli ve stanu a pak jsme šli na chvíli na bazén. Voda tak mínus tři stupně. Dokonce možná s přídavky ledu. Ale šlo to, když je vám vedro. akorát teda ty sprchy, jsem si umývala vlasy a myslela, že mně umrzne mozek:D, Takový jehličky..au. Nejlepší pohled na Marťu jak stojí před sprchou, voda teče a ona přešlapuje před tím a nešťastně na to kouká:D
Pak jsme šli do města na oběd, koupit něco do obchodu a hurá na kapely co nás zajímaly.
Říkám vám oteveně- nespěte ve stanu s nikým kdo má klaustrofobii, ani s tím, kdo se nejvíc bojí pavouků... a ještě horší verze- nespěte s nima dohromady! Hrůza, první noc jsem málem umrzla, protože ,,stěny padaly a byl malej prostor", takže jsme spaly s otevřeným stanem.... holt někdo spí pod širákem i ve stanu:D No a pak jsem platila za lovce pavouků, i těch mikroskopickejch:D
Jeden se objeví a Monča zbourá stan jak se dere ven a ječí, nakopne vás do hlavy, nic si z toho nedělá... Holt holky z vyšší společnosti:D Nejlepší ale byli naše kecy před spaním... mám namožený břicho, ještě teď:)
úplně mě fascinovalo, jak naši Malou každej ze solidarity pouštěl před sebe, jo 154cm dělá divy! Monča jak s každým mluvila německy:) Lukes řval na celý kolo a píval snad uplně všechno...
Taky securiťáci, kteří do mě furt něco ryli..a slečno jak se vám tu líbí, a slečno to a ono:D Nejvíc mě ale rozdrtilo, když jsme si sedli na jídlo a pánové u stolu na nás měli nějaký řeči, naznačili jsme jakože nic nebude, a týpek se přesunul na Lukese a začal do něj valit, že má krásný modrý oči:D To bylo moc na mě:D:D
Podpisy máme taky nějaký, Od Stratovaris, na který jsem si teda vystála frontu... a pak od Stefana Elmgrena a z Hammerfallu, tam před koncertem tam tak stáli, davy kolem nich proudili, borci trika Hammerfall,
jejich fotky na zádech a nic..malem do nich ještě vráželi. ovšem náš kytarista je nepřehlédl a zapředl anglickou konverzaci:D.. dostali jsme podpisy, vyfotili se s něma, slíbili, že se určitě koukneme na koncert a odešli. Zážitek nejuvětší, všichni pusy od ucha k uchu, bezmezný nadšení:) díky Luky, seš master:P
Odjížděli jsme po Sepultuře, teda šli jsme ještě na chvíli do stanu, kde jsem usla na krosně, mravencích a Lukesovi (v tomto pořadí), no a nebýt toho, že mě vzbudil tak spím ve Vizovicích dodnes:P
Vážně to bylo nejvíc fajn! Užila jsem si to, a n ejen já... je příjemný být mezi ,,svýma"... Příští jedeme určitě všichni znovu:)

Podle mě nejlepší kapely na MoR 07 (v pořadí jak hráli za sebou):
Hevein
Týr
Rage
Finntroll
Norther
Black Majesty
Epica
Stratovarius
Children of Bodom
Sabaton
Hammerfall
Sepultura
.... z čehož bych pak vyzdvihla Finntroll, Epicu, Stratovarius, Children of Bodom (i když měli moc zeslabený kytary), Sabaton a Hammerfall( i když jim to zvukař posral a tak Joacim Cans nemohl vyzpívat dost výšek)- pak to ještě dovršili tím, že nakonec papírky ,,pršely" jen z ejdné trubky a na druhé straně to ti tragédi začli rozhazovat rukama:D Tak stane se...
Nejvíc mě překvapilï Finntroll, Sabaton- naprosto úžas a pak i Sepultura, na kterou jsem se v tomto slození, musím říct že neoprávněně, dívala skepticky.
Naopak zklamáním pro mě byli jesdnoznačně Motorhead- moc dlouhý, moc stejný, moc nijaký....
Celkově jsem ale byla nadšená:)

Farář:)

17. července 2007 v 14:55 | Princess of darkness
Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, že skoro ani nemohl
mluvit. Příští neděli, před druhým kázáním, se zeptal přítomného
arcibiskupa, co má dělat, aby se uvolnil. Ten mu poradil:
"Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete
trochu klidnější."Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal
mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa:
Vážený Otče,
příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár
poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši:
- Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.
Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme "JC & His Boys".
- Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný.
- Svatému Kříži neříkáme "Velký Téčko".
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho "dojebal", ani mu nedal "lekci na kterou do smrti nezapomněl". - Jidáše neoznačujeme za "zkurveného zmrda".
- Svatého Otce se nesluší nazývat "Papa Ratzi".
- Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis:"Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný.
- Hříšníci půjdou do pekla, ne do piči.
- Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny. Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte.
DŮLEŽITÉ:
Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je "buzík v sukni" a "transvestita bez mejkapu", to jsem byl já. Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak na první kázání to bylo celkem dobré.
S pozdravem, Arcibiskup.

Umírám, protože jsem naplněn krásou

5. července 2007 v 18:19 | Princess of darkness |  Povídky, texty (moje)
Mé dětství bylo bezstrostné. V té době, všichni žili v zájemné shodě a stromy do sebe vrůstaly jako staří přátelé. Uvnitř lidí se nekrčily žádné pochybnosti či zloba, a starosti jakoby ani nebyly. Tmavé stíny nepřipomínaly příslib strachu, ale v šeru roztančenou dvojici. Vítr jim čechral vlasy, šelest listí a voda byla jejich hudbou.

Moje dětství bylo osvětleno slunečními paprsky. Paprsky jež jako vůně máminy dlaně prostupovaly napříč mnou a dotýkaly se srdce a nekonečnosti. Příteli, pamatuji si slunce, které mě lehtalo na tváři, přes staré okenice a kouzlilo na tváři úsměv. Slunce, které vybarvilo borůvky do tmavo fialové, abych si s nimi mohla nabarvit rty a hrát si na princeznu.
Vidím před sebou ty paprsky, které prostupovaly máminými zlatými vlasy, když trhala ovoce, zalévala kytky... a na její zvonivý smích, který jako kapky na okvětní lístky růže mazlivě padal na mé srdce.. a vpíjel se tam, hluboko, navždy.

Víš, příteli, na světě je moc krásy. Je kolem tebe, obklopuje tě ze všech stran a ty ji vstřebáváš. Víš, lidé umírají díky kráse, a díky tomu, že je jí přebytek, srdce jim pukne... Ne díky žalu, ale díky zavřeným dveřím k horoucnosti, díky tomu, že již více krásy nepojmou. Říkáš, že tu se mnou nechceš být, protože tě nic netěší, nemáš štěstí, krásu... máš je, máš jich přebytek. Podívej kolem sebe.

Neříkej umírám, protože jsem zažil mnoho a už nemám pro co žít....

Zašeptej do ticha: Umírám, protože jsem naplněn krásou.

Kam dál